Ergoterapie po cévní mozkové příhodě: otázky a odpovědi z online setkání s odborníkem
- Dagmar Obšilová
- 17. 3.
- Minut čtení: 6
Cévní mozková příhoda (CMP) často zásadně změní každodenní život. Návrat k běžným činnostem – oblékání, osobní hygiena, příprava jídla nebo komunikace, to vše může být dlouhý a náročný proces. Právě zde má své klíčové místo ergoterapie. Se svými zkušenostmi se s námi podělila expertka na ergoterapii se zaměřením na robotickou terapii PhDr. Kristýna Hoidekrová, Ph.D., MPH z Rehabilitační nemocnice Beroun, kde vede ambulanci ergoterapie pro rehabilitaci horních končetin.
Jak byste popsala roli ergoterapeuta v následné péči o pacienty po cévní mozkové příhodě?
Ergoterapeut pomáhá pacientům znovu zvládnout běžné denní činnosti a obnovit co nejvyšší míru soběstačnosti. Činnost ergoterapeutů můžeme rozdělit do tří hlavních oblastí:
1. Trénink denních aktivit:
· oblékání (zapínání zipů, knoflíků, tkaniček),
· osobní hygiena,
· příprava a konzumace jídla,
· manipulace s běžnými předměty a další.
2. Rehabilitace horní končetiny
· cvičení s horní končetinou i jednotlivými částmi (rameno, loket, zápěstí, prsty)
· trénink úchopových funkcí
· prevence kontraktur (stažení) a křečí
3. Trénink kognitivních funkcí
· trénink paměti, myšlení, vnímání
· práce s řečovými obtížemi
- to vše ve spolupráci s dalšími odborníky, jako jsou kliničtí logopedové, psychologové a další.
V neposlední řadě je významnou součástí práce ergoterapeuta také výběr kompenzačních pomůcek pro horní i dolní končetiny, pomůcek do koupelny, úchopových adaptací či speciálních ortéz a tak dále.
Kde lze ergoterapii absolvovat?
Ergoterapeuti působí přímo v nemocnicích při akutní péči (jednotky intenzivní péče, Iktová centra) i na jednotkách následné péče, především na rehabilitačních odděleních nemocnic. Dále se s nimi lze setkat ve specializovaných rehabilitačních ústavech zaměřených na pacienty po získaném poškození mozku (např. Kladruby, Hrabyně, Luže-Košumberk, Lázně Bělohrad). Tyto ústavy poskytují i rekondiční pobyty zaměřené na intenzivní aktivní rehabilitaci. Ve srovnání s klasickými lázněmi zde bývá rehabilitační program cílenější a intenzivnější.
Dále existuje samozřejmě hustá síť ergoterapeutických ambulancí, které poskytují ambulantní ergoterapeutickou péči ať už v režimu hrazeném veřejným zdravotním pojištěním, nebo formou samoplátcovství, tedy za úhradu pacientem.
Jak se na ergoterapii můžu dostat?
Ambulantní ergoterapii nejčastěji předepisuje praktický lékař, neurolog nebo rehabilitační lékař. Lékař vystaví žádanku (FT poukaz na ergoterapii) a je na pacientovi, kterou ergoterapeutickou ambulanci s touto žádankou osloví. Často lékař přímo doporučí nejbližší ergoterapeutickou ambulanci, se kterou například i dlouhodobě spolupracuje. Pacient může svého ošetřujícího lékaře vyzvat k předepsání ergoterapie. Pokud lékař usoudí, že je pro pacienta ergoterapie vhodná, může ji indikovat (napsat žádanku).
Standardně bývá předepsáno 10 návštěv, ale v případě potřeby lze terapii prodloužit. Ergoterapii lze kombinovat s fyzioterapií. Obojí je standardně hrazeno zdravotní pojišťovnou, pokud má ambulance uzavřené smlouvy s pojišťovnami.
Seznam ambulancí zaměřených na pacienty po získaném poškození mozku, které mají smlouvy se zdrav. Pojišťovnami, je dostupný na stránkách České asociace ergoterapeutů na adrese: https://ergoterapie.cz/.
Žádost o rekondiční pobyt v některém z rehabilitačních ústavů se obvykle řeší přes praktického lékaře nebo rehabilitačního lékaře, který opět vypíše žádanku s platností 3 měsíce a do té doby je potřeba na rekondiční pobyt nastoupit. Rehabilitační ústav si pacient opět vybírá sám ve spolupráci s lékařem Běžně se na žádost uvádějí 3 rehabilitační zařízení pro případ, že by první zařízení žádost z různých důvodů zamítlo.
Co je robotická terapie a pro koho je a není vhodná?
Robotická terapie je rehabilitační metoda, při které speciální přístroj pomáhá pacientovi poškozenou končetinou opakovaně a řízeně pohybovat, aby se zlepšila její funkce a hybnost. Využívá se především při rehabilitaci horní končetiny, při poruše aktivní i pasivní hybnosti. Cílem může být protažení a udržení rozsahu pohybu, prevence kontraktur (zkrácení svalů, které může vést ke komplikacím například i z hlediska hygieny při výrazně sevřené ruce), zvýšení svalové síly, snížení svalového napětí nebo podpora aktivní hybnosti – funkce končetiny. Robot může pohyb odlehčovat a postupně snižovat dopomoc, až dojde k návratu funkce končetiny.
Teoreticky ji lze použít u většiny pacientů, existují však kontraindikace. Relativní kontraindikací je dlouhodobě potvrzená epilepsie, zejména z důvodu bezpečnosti při upevnění do přístroje (týká se to především přístrojů určeným pro rehabilitaci chůze než pro rehabilitaci horní končetiny).
Další kontraindikací je těžká porucha zraku, protože přístroje jsou často propojeny s herními prvky na monitoru, který musí pacient sledovat. Poslední kontraindikací jsou silné spasticity (křeče), opět z důvodu prevence poranění.
Robotická terapie trvá obvykle kolem 30 minut. Pokud je však využíván přístroj, který je složitější na zapojení a instalaci na pacienta, pak se terapie může protáhnout i na 45 minut.
Má smysl podstoupit robotickou ergoterapii i mnoho let po prodělání cévní mozkové příhody?
Robotická terapie má efekt i mnoho let po cévní mozkové příhodě. Převážně jde o efekt dynamického protahování, udržování kloubních rozsahů, délky svalů a šlach a prevenci kontraktur. Výchozí stav je zásadní, při výrazné paréze jde hlavně o ten zmiňovaný preventivní cíl. Pokud je zachována alespoň částečná hybnost, je vhodné vyzkoušet, jak pacient reaguje. Terapie může být také motivační a představuje zpestření dosavadní rehabilitace.
Jak je to s využitím botulotoxinu v kontextu ergoterapie a obecně rehabilitace po mrtvici?
Botox je rozsáhlé téma a je potřeba na něj nahlížet individuálně u každého pacienta. Pokud je správně aplikován a je dobře stanovena diagnóza a výběr svalů, do kterých je aplikován, může mít velmi dobrý efekt. Zásadní je však domácí cvičení.
Před aplikací botulotoxinu probíhá vyšetření ergoterapeutem, který vyhodnotí svalový tonus, aktivní a pasivní rozsahy ve všech kloubech končetiny a funkčnosti končetiny. Na základě tohoto vyšetření a dále klinického vyšetření lékařem se určí postižené svaly a vypočítá přesná dávka botulotoxinu.
Poté je velmi důležité cvičení končetiny, kam byl botulotoxin aplikován. Pacient je poučen o počtu, rozsahu a typu cvičení a vede si cvičební deník. Samotná aplikace botulotoxinu totiž tvoří přibližně 30 % úspěchu. Funkce botoxu je taková, že snižuje nadměrné dráždění svalu, ale je nutné sval aktivně cvičit a posilovat.
Účinek trvá přibližně tři měsíce a aplikaci lze opakovat. Velmi efektivní je kombinace aplikace botoxu s intenzivním rehabilitačním programem v rehabilitačním ústavu, případně s robotickou terapií. Proto se často snažíme aplikaci botulotoxinu naplánovat tak, aby těsně předcházel pobytu v rehabilitačním ústavu.
Podobný postup probíhá také u metody tzv. zmražení nervů, avšak tato metoda není standardně rozšířená v České republice pro léčbu pacientů po cévní mozkové příhodě.
Lze si robotickou terapii dopřát i doma? Například pořízením domácích přístrojů?
Přístroje, které standardně používáme v ambulancích a ústavech musí být certifikované jako zdravotnický prostředek a prochází pravidelnými kontrolami. Jsou velmi drahé, velké a těžké a nejsou určeny pro domácí prostředí.
Existují menší varianty dostupné například na zahraničních e-shopech, nejsou však standardizované ani certifikované a většinou fungují pouze na principu pasivního protahování.
Pro domácí použití jsou vhodnější přístroje pro elektrickou stimulaci horní končetiny. Například přístroj WalkAide (pro dolní končetinu) nebo Omni Hi5 (elektrostimulace horní končetiny podporující natažení a pokrčení prstů). https://www.2move.cz/
A funguje mobilní ergoterapie pro pacienty, kteří se nedostanou do ambulance?
Ve větších městech fungují mobilní ergoterapeutky v rámci domácí péče. Ne vždy je však péče hrazena pojišťovnou, často je hrazena přímo pacientem. Ergoterapeut může do domácího prostředí přivézt elektrostimulační přístroje nebo vibrační pomůcky snižující svalové napětí. Mobilní robotická zařízení zatím běžně dostupná nejsou, z důvodů, které jsem zmiňovala.
V současnosti existuje také služba HomeBalance Care, která zapůjčuje plošinu pro trénink stability nebo tablet pro trénink hybnosti horní končetiny s možností vzdálené spolupráce s terapeutem. Ergoterapeut/fyzioterapeut může vzdáleně vést terapii nebo poskytovat konzultace. Zařízení lze zapůjčit na 1 až tři měsíce. Službu bohužel nehradí zdravotní pojišťovna. https://www.homebalance.cz/
Mohla byste nám popsat některé vybrané pomůcky používané v ergoterapii?
Na začátek bych ráda zmínila například nafukovací dlahy, které patří mezi standardní a cenově dostupné pomůcky (cca 800–2000 Kč) a doporučuji je pacientům k domácímu používání. Zlepšují citlivost, prokrvení a uvolnění svalů. Lze je používat k polohování i ke cvičení. Mohou se používat několikrát denně, avšak neměly by být nasazeny déle než 30 minut při jednom použití při polohování a déle než 20 minut při jednom použití při cvičení, a to z důvodu změn v prokrvení.
Dále jsou vhodné k používání JAS dlahy a Saebo dlahy, které doporučujeme pacientům se silnější spasticitou nebo sníženou hybností. Jsou hrazeny pojišťovnou (doplatek do 5 %), předepisuje je ortoped, neurolog nebo rehabilitační lékař, ideálně ve spolupráci s ergoterapeutem. Vyrábějí se na míru a jsou vhodné i po aplikaci botoxu.
V ergoterapeutických ambulancích nebo specializovaných centrech používáme pro rehabilitaci ruky přístroj zvaný Gloreha. Jedná se o robotickou rukavici, která rozhýbává ruku a současně poskytuje vizuální zpětnou vazbu na monitoru. Pro celou horní končetinu používáme přístroj Armeo nebo Alex, což je exoskeleton horní končetiny, který kopíruje pohyb od ramene po prsty a může sloužit k protahování i asistenci pohybu.
Ergoterapie má smysl u pacientů po získaném poškození mozku prakticky vždy, bez ohledu na dobu od prodělání cévní mozkové příhody. Konzultujte možnosti ergoterapie se svým ošetřujícím lékařem. Seznam ergoterapeutických ambulancí zaměřených na pacienty po získaném poškození mozku je dostupný na stránkách České asociace ergoterapeutů na adrese: https://ergoterapie.cz/.
________________________________________________________________________
PhDr. Kristýna Hoidekrová, Ph.D., MPH je absolventkou oboru Ergoterapie na 1. LK Univerzity Karlovy v Praze. Dlouhodobě se věnuje problematice ergoterapie u pacientů se získaným poškozením mozku. V současnosti pracuje jako vedoucí ergoterapeutické ambulance v nemocnici Beroun, podílí se na pedagogické činnosti a aktivně působí na poli tvorby zdravotní politiky ve vztahu k ergoterapii a moderním metodám rehabilitace.
V případě zájmu můžete PhDr. Kristýnu Hoidekrovou, Ph.D. kontaktovat na: hoidekrova@nember.cz.
Komentáře